Otěruvzdornost

Vynikající otěruvzdornost trubek HOBAS vychází z mimořádně elastické a hladké vnitřní vrstvy (liner), která je výsledkem technologie odstředivého lití. Alternativním řešením je vkládání bariérové vnitřní vrstvy na vnitřní stranu trub, která tímto vždy chrání konstrukční staticky účinné vrstvy proti nejrůznějším korozívním vlivům.

Ústav pro hydrauliku a hydrologii v Darmstadtu vyvinul na zkoušky otěruvzdornosti speciální metodu. Tato takzvaná „darmstadtská“ metoda, kterou předepisují nejrůznější normy, spočívá v tom, že poloviční podélně odříznutý vzorek trubky naplněný definovanou směsí písku a vody se kývá na kolébce a simuluje tak praktické vlastnosti z hlediska pohybu sedimentů na dně trub. Různé materiály trubek byly testovány ve výzkumné laboratoři James Hardie Research and Engineering Laboratory v Austrálii. Otěr se měřil v pravidelných odstupech na 470 mm dlouhém středním kusu zkušebního tělesa. Hodnoty byly znázorněny v závislosti na počtu kyvů testovaných těles. V minulosti byla testovací metoda součástí a požadavkem v DIN 19565. V současnosti je otěr možné testovat a hodnotit podle metody popsané v ČSN EN 15729 s počtem až 500 000 posunutí přesně definovaného obrusiva s vodou po dně testovaných vzorků. Zkušební postup vychází z původní „darmstadtské“ metody.

Otěr při pokusu s metodou podle DIN 19565 činil s HOBAS troubou v průměru 0,2 mm po 100.000 cyklech posunutí obrusiva po dně. Řada testů provedených v laboratořích materiálových zkoušek tyto hodnoty potvrdila. Norma DIN 19565 požaduje, aby vnitřní „ochranná“ vrstva po 100.000 cyklech nebyla na žádném místě obroušena tak, aby došlo k otěru a napadení vrstev s výztuží, které jsou vrstvami konstrukčními. Díky 1 mm silné vnitřní vrstvě (liner), která je u odstředivě litých trubek HOBAS zaručena, je tak dosaženo přibližně pětinásobné bezpečnosti.